Run away - 1.kapitola

11. února 2013 v 20:16 |  Zcela smyšlené povídky
Dávám sem zcela novou povídku... od kamarádky :)
Doufám, že se vám bude líbit :D


Nejdřív se asi představím. Jmenuji se Dony Sommer a chodím do třetího ročníku na střední školu v Seattlu, který leží v státě Washingtonu. Bydlím v malém domečku v bezpečné čtvrti s Lenci- mojí pubertální, optimistickou a střeštěnou mámou, říkám jí Lenci, protože si připadá stará, když jí řeknu mámo a ani mi to nevadí, je to moje nejlepší kamarádka.Oprava: Jediná, nejlepší kamarádka.
Vyrostla jsem bez otce. S mámou se potkali na diskotéce, když oslavovala úspěšné vystudování práv, podle mámy to byl švihák děsně sexy chlap, ale ten švihák si chtěl jenom užít a z toho krátkého milostného románku, jsem vznikla já, samotářská holka, která neodlepí oči od dobrodružství, které se děje v knížkách.
****
"Píp-píp-píp", pronikavý pípot budíku mě probudil do reality 21. století. Nejraději bych ho vyhodila z okna a zase se ponořila do snů, ve kterých jsem ležela na rozkvetlé louce a koukala se na nebe, na kterém pluly bílé mráčky ve všelijakých tvarech.Viděla jsem tam obličeje, které mi byly blízké. Včelky létaly ze květu na květ a motýlci poletovali nad nimi. Takhle vypadá klidná atmosféra v mé hlavě. Bohužel, jen v mé hlavě.
Posadila jsem se a postel zapraskala, jak důchodci klouby při zdolávání schodů. Povzdechla jsem si a s doprovázejícím rámusem, jsem se konečně postavila na nohy. Protáhla jsem si ztuhlé svaly a vydala neidentifikovaný zvuk.
Podrbala jsem se na hlavě a mířila si to ke dveřím, které směřovaly do koupelny. Otevřela jsem je a pohled mi padl na zrcadlo, které bylo pověšené nad umyvadlem. Stála tam dívka-tmavě hnědými vlasy v drdolu, který se bortil, černé oči, které vykukovaly zpod hustých řas. Bledší pleť bez jediné chybičky . Křivky, za které by se nemusela stydět žádná modelka, schovávalo vytahané modré pyžamo. Skoro každá holka v mém věku okusila teplo mužského těla já ne defakto jsem se s nikým ani nikdy nelíbala natož spala. Přemýšlela jsem a rozhodla se dát na sólo jeptišky. Přiznávám nejsem zrovna ošklivka Katka. Můj problém je, že se stydím a to dost. Kdykoliv na mě někdo promluví, zaženu ho svou mlčenlivostí a kdykoliv chci odpovědět vypadne ze mě věta, které nerozumím ani já. Nejsem retard, jen se tak někdy chovám.
Provedla jsem raní hygienu a oblékla na sebe tmavé rifle a hnědé triko s dlouhým rukávem. Vzhled normálního teenagera. Hmm, jak sexy. Hodila jsem na sebe bílou mikinu a přehodila jsem si přes rameno batoh do školy. Vzala jsem si ještě iPod a sluchátka a mohla jsem vyrazit do té zpropadené školy, neboli ústavu pro vymývání mozků.
Jdu pěšky, jelikož mám školu blízko a nepotřebuji si vozit zadek v autě a ráda se projdu. Mám ráda, když mi větřík čechrá vlasy, když paprsky slunce putují po mé tváři. Vidět kolem sebe jenom přírodu, šustění listí na stromech, vůni rozkvetlých květin, jak málo stačí, abych byla dokonale spokojená v tomhle podělaném světě.
Ve škole se o mne nikdo nezajímá, a ani si nestěžuji, když se na obědě podívám ke stolu s roztleskávačky každá si myslí, že je něco víc než ostatní. Vlastně ani nevím. Nevyznám se v sobě, natož v lidech.
Každý se chová podle sebe a to mi nedovoluje kritizovat některé jedince, kteří mi lezou na nervy, jako třeba Ketlin Simone, jedna děsná holka, a jak si o sobě myslí- skvost školy, které jsem moc nepadla do oka, a tak se mi to tam snaží znepříjemnit, může se mi tam vůbec nelíbit víc? V mé hlavě je tolik otázek ale že by přišly i odpovědi? To ne.

* * *

Stála jsem před zrcadlem a zamokřeným kapesníčkem jsem se snažila odstranit flek od bramborové kaše na mém tričku. Flek se táhl od mého poprsí k pupíku, uklouzla jsem na rozlitým pitím, k mé smůle, jsem musela zrovna držet tác s pevnou hmotou, které říkají oběd, ale chutná to jako bahno.
O dnešní události se bude dlouho povídat. Už to slyším: " Viděli jste, jak hodila tlamu ta divná holka z třeťáku?" Budu se modlit k nebesům, abych neumřela hanbou. Když se mám stát jeptiškou-jak jsem plánovala, neměl by být Bůh na mě hodnější? Už zase si kladu sama sobě otázky, u které vůbec ale vůbec netuším odpověď. Mám v tom bordel. Asi se objednám k psychiatrovi, udělám ze sebe blázna, aby mě zavřeli na léčebně a já nemusela snášet ty posměšné pohledy. Jo, zcela jsem se rozhodla. Udělám ze sebe blázna, i když se ani nemusím snažit! Udělám ze sebe blázna do poloviny svěrací kazajku už bych asi nevydýchala.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Love this song
I wanna be contigo,
and live contigo,
and dance contigo,
para have contigo una noche loca. <3