The labirint of life - 1.část (Ichiruki)

13. ledna 2013 v 19:38 |  Povídky podle knihy/ filmu/ seriálu
Dnes jsem se rozhodla vám sem dát první část povídky The labirint of life. Doufám, že se vám bude líbit a předem se omlouvám za nějaké ty pravopisné chybičky :) ( nejsem v tomhle ještě zaběhnutá)


Byl zrovna západ slunce, když Ichigo seděl na střeše jednoho starého domu v Karakuře. Dostal to za úkol - hlídat město před hollowi, z čehož byl otrávený, ale i přesto byl rád, že dokáže zachraňovat lidem životy před takovými monstry.
Aby během toho vyčkávání zase neusnul, začal přemýšlet nad svým životem a budoucností, co mu chybí a co naopak ne.
Holku nemám - katastrofa … a ani do žádné nejsem zamilovanej, klasicky. Práci, za kterou dostanu peníze, taky nemám, takže to znamená, že i kdybych s nějakou chodil a neměl peníze, tak by ode mě stejně brzo zběhla. Jaká další pohroma je na mém seznamu? Radši to nechci vědět… Tahle práce pro mě nemá smysl. Od zabití Kariyi se ani moc hollowů neukázalo a když se tak stalo, byli příšerně slabí. Jak říkám nic pro mě.
Ichigo si znuděně podepřel hlavu a zadíval se do slunce. Na začátku tohoto vysedávání si řekl, že tu vydrží aspoň 2 hodiny. Od té doby uplynula asi 1 hodina a to ještě mezitím usnul. Neměl náladu na toto nicnedělání. Pomalu se zvedl, podrbal se na hlavě, při čemž řekl: "Budete to tady muset beze mě zvládnout sami děcka," a přesunul se shunpem do svého pokoje, kde se nadšeně vrátil zpátky do svého bezvládného těla.
"Uff, konečně…" Řekl a začal si protahovat ztuhlá záda.
"Jaký konečně?!? A co tady vůbec děláš? Máš být venku…" Nebyl to nikdo jiný než Kon, který právě vyletěl na Ichiga ze skříně, ale on ho jednou ranou nasměroval k zemi, kam tvrdě přistál na nos.
"Máš s tím snad nějakej problém? Můžeš to dělat místo mě, když máš tolik keců na rozdávání…" Přitom, co mluvil, si stoupl na plyšového lva a dělal, že nevidí a neslyší, aby si Kon uvědomil, kdo je tu šéf, avšak ani toho ho neumlčelo. Začal křičet, obsypávat ho uštěpačnými i sprostými poznámkami, mrskat sebou, kopat, mlátit do jeho nohy a to jen proto, aby ho pustil a mohl se zhluboka nadechnout.
"Nemůžu dýchat, baka!" Zasýpal ze všech sil. Nakonec ho tedy Ichigo pustil, protože si myslel, že už dostal zavyučenou, ale teprve teď začalo to pravý tornádo.
Kon se rychle postavil, začal do něj kopat vší silou, ale oranžovovlasý chlapec to ani necítil.
"Děláš si ze mě srandu? Chceš mě udusit? Seš težkej jako kráva… Na Vánoce ti zaplatím liposukci, jestli chceš." Nakonec nahodil výraz ve stylu, že ho úplně nejvíc mocně setřel.
Po této větě se v Ichigových očích objevily plamínky hněvu, což pro lvíčka nevěstilo nic dobrého. Kon byl na útěku pouhý centimetr ode dveří, ale to už Ichigo stál před ním a přiblížil jeho obličej plný nenávisti k plyšové tváři.
"Co jsi to říkal???" Zeptal se Kona hrůzostrašně potichu, až z toho zatajil dech.
"Ehmmm…., že seš tlustej jako kráva?" Odpověděl, ale to neměl říkat, protože tím vypršela poslední Ichigova kapka trpělivosti a asi po 2 sekundách letěl otevřeným oknem vstříc zahradním plevelům a hlíně.
"Debil jeden!!!" Zanadával Ichigo, nicméně ani to nepomohlo uklidnit jeho pobouřenou náladu. Na chvíli se opřel o zeď a jen tak civěl do prázdna. Ačkoliv chtěl být sám, musel se aspoň jednou denně ukázat dole v přízemí, aby jeho otec neposlal armádu praštěných dobrovolníků skrz na skrz celého města, jen aby našli nezvěstného synáčka, což zkazilo jeho plány.
Pomalu se tedy vydal do kuchyně po schodech dolů, kde zahlédl svého otce, jak si čte noviny. Jen k němu vzhlédl a poté se zase zahleděl do papíru.
Co se děje? Dnes nebude žádné skákání a vřískání, které skončí obvykle bitkou? Copak se ten svět dočista zbláznil? Zamyslel se Ichigo. Zděšeně se díval na svého otce, který mu na to řekl: " Posaď se, potřebuji si s tebou promluvit, navážno."
"Udělal jsem snad něco?" Zeptal se nenápadně a mezitím se usadil na židli vedle něho.
"No, když se to tak vezme, tak jo… Je pravda, že chceš odstoupit z funkce zástupce shinigami?"
Nasucho polkl. Vůbec nevěděl, co na to odpovědět. Byla to pravda, ale jak to mu to má sdělit, aby během toho nevyletěl do stropu?
"No, já…" Začal pomalu mluvit, ale nemohl to dokončit. Isshin pozvedl zvědavě jedno obočí, napjatě seděl a očekával, co z něho nakonec vypadne.
"Prostě už mě tohle nudí. Kdyby tady bylo aspoň něco, do čeho bych se mohl pustit, ale po smrti toho bastarda tady není ani živáček. Tak proč bych to měl dělat? V mém nitru se skrývá mnohem víc síly, než na tady tyhle měkkoty. Proč sem nedají někoho slabšího, kterej by zvládal všechny tyto povinnosti na sto procent? Na tohle nejsem dělanej." Pohlédl do země, protože čekal na příval nepříjemných otázek.
"Já tě zcela chápu. Taky by mě nebavilo furt trčet na střeše a pozorovat chodník pod sebou." Ichigo zůstal hledět na otce s pusou dokořán. On mu řekl, že má pravdu? WTF? Nebere náhodou nějaký houbičky?
" Jo a mimochodem, víš to, že máme v ulici nové sousedy? Měli bychom je jít pozdravit, abychom nevypadali jako chuligáni."
"Běž si, kam chceš, mě tohle nezajímá. Beztak to budou nějací starci." Ichigo se zvedl ze židle a nechal ho osamoceného tam s novinami.
"To by tě ale mělo hodně zajímat." Řekl si Isshin sám pro sebe a úsměvem na rtech.
Konečně zalezl do svého pokojíčku, kde se unaveně svalil na měkkou postel. Potichu si vzdychl. Zítra jde zase do školy, z čehož neměl moc velkou radost. Úplně se na učení vykašlal a to zítra píšou fůru písemek. Bude muset o přestávce zajit za Ishidou, aby mu při testech hodně napovídal, jinak to pro mě dopadne předpokládaným neúspěchem testu a pro něj seřváním. No, a i kdyby neradil, tak co už s tím nadělám… známky neznamenají všechno.
Venku již byla tma, kterou nádherně rozzářil Měsíc spolu s hvězdami. Kousek opodál zahoukala sova do ticha. Ačkoliv se mu chtělo spát, přemohl se a odešel do koupelny, kde strávil dobrou půl hodinu a poté zalezl do postele. Chvíli trvalo, než usnul, ale nakonec se mu to úspěšně podařilo.
Pokračování příště :D
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 rukia-and-orihime rukia-and-orihime | 24. března 2013 v 10:46 | Reagovat

Velmy dobrý začátek už aby tu byl další díl :-D

2 Afy - chan Afy - chan | 25. března 2013 v 18:03 | Reagovat

Děkuji moc... těší mě, že se ti to líbí :-D mimochodem (ještě nevím, jak udělat, aby to tu bylo přehlednější, ale...) další díly máš v Povídkách podle seriálu/filmu/knihy... :) Máme to mírně nepřehledné :D já vím... přesto ještě jednou děkuji ;)

3 Anzecnirp01 Anzecnirp01 | 12. prosince 2014 v 22:46 | Reagovat

Hele, celkově je to docela dobrý, ale detaily dělají umělecké dílo. V prvé řadě změň font, comic sans není dobrá volba. Taky by bylo fajn si promrskat vyjmenovaná slova :) jinak dobrý :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Love this song
I wanna be contigo,
and live contigo,
and dance contigo,
para have contigo una noche loca. <3